Rumunsko - horopis

Hory: Apuseni (Bihor, Vladeasa), Retezat, Rodna, Paring, Fagaraš, Capatini, Vilcan, Godeanu, Tarcu, Bucegi, Banát, Maramures, ...

Povrch Rumunska je velmi rozmanitý a z 31% je tvořen hornatinami. Na severu při hranicích s Ukrajinou vstupuje do země mohutný horský oblouk Karpat, který končí na jihu při Dunaji. V Rumunsku se dělí na tři části: Východní, jižní a Západní Karpaty.

Nejrozsáhlejší jsou Východní Karpaty (Carpatii Orientali), táhnou se od severní hranice země až do údolí řeky Prahovy. Jsou rozčleněny v množství horských pásem, z krystalických hornin je složena nejvyšší, severní část (pohoří Maramures a Rodna – Pietrosul 2305 m.), směrem k jihovýchodu a k jihu navazují pohoří Giumalau, Rarau, Bistrita, Stinisoara, Ceahlau, Haghimas, Tarcau, Vrancea, Buzau, Ciucas, Girbova. Při západním obvodu hlavního hřebene probíhá sopečné pásmo, tvořené pohořími Caliman, Gurghiu a Harghita.

Jižní Karpaty (Carpatii Meridionali), též nesprávně nazývané Transylvánské Alpy, jsou nejvyšší částí rumunských Karpat, na východě jsou vymezeny údolím řeky Prahovy a na západě údolími řek Timis, Mehadica a Cerna. Převažují zde krystalické horniny, některá pohoří jsou vápencová. Pro Jižní Karpaty jsou typické mohutné horské hřbety. Na pohoří Bucegi a Piatra Craiului navazuje hřeben nejvyššího rumunského pohoří Fagaras (Moldoveanu 2543 m), za průrvou řeky Olt se zdvihají horská pásma Cibin, Lotru, Capatini, Sebes, a Paring (2518 m), na západě pak pohoří Vilcan, Retezat (Peleaga 2509 m.), Tarcu a Godeanu.

Západní Karpaty (Carpatii Occidentali) leží mezi řekami Somes a Dunaj, jsou velmi bohaté na krasové jevy, některá jejich pohoří jsou složena z krystalických hornin anebo jsou sopečného původu. Nejvyšší skupinou je na severu ležící pohoří Apuseni (Bihor 1849 m), jižně od řeky Mures navazuje pohoří Poiana Rusca a až k Dunaji zasahuje pohoří Banát.

Hory jsou pokryty z valné části lesy. V nižších polohách jsou listnaté, ve vyšších (do 1500 – 1750 m) pak jehličnaté. Pásmo lesů přechází v kleč a horské louky, často se vzácnou květenou. holé travnaté hřebeny jsou využívány k pastevectví. V karpatských lesích se hojně vyskytují srnci, jeleni, černá zvěř, také medvědi a rysi, početně je zastoupen vlk. Ve vyšších polohách je možno uvidět kamzíka.

Zpět: Rumunsko a Bulharsko - seznam CK